O kapličce nad městem a schönstattském hnutí ve Dvoře Králové nad Labem

 

Ve Dvoře Králové padla už ve 30. letech minulého století semena schönstattského hnutí do srdcí dvou děvčat: Milušky Nejezchlebové a Helenky, provdané Tylšové.

Po mnoha letech (1956) byla tu na krátkou dobu tajná filiálka schönstattských sester Mariiných. Jedna z nich – Jiřina Martínková zde učila náboženství a tou druhou jsem byla já. Dostala jsem zákaz vyučovat, když zatkli některé spolusestry a když jsem byla podrobena výslechu. Tehdy mě pozvali na Krajský národní výbor a nutili mě tam, abych dala sama výpověď ze zdravotních důvodů. Na to jsem nepřistoupila, a tak mě prostě propustili. Pan děkan Říkovský mě zaměstnal jako sakristiánku. Bydlela jsem pak na děkanství. - To vše předcházelo obnovení kapličky nad městem směrem k Trutnovu.

 

Asi v roce 1972 oznámili z tehdejšího národního výboru na děkanství telefonicky, že kapličku zbourají. Tento hovor jsem přebírala, a tak jsem se zeptala, jestli by ji nezbourali, kdyby byla opravená. Svolili. Pan děkan Říkovský se postaral o její opravu.

Komu byla zasvěcena nebylo známo. Teprve ve svobodě jsme se ze zápisu dozvěděli, že byla postavena v roce 1778-79 pruským králem Bedřichem II. na počest vítězství nad rakouským vojskem. Existuje ale i mínění, že tehdy byla jen opravena a zasvěcená sv. archandělu Michaelovi, a že tam stála už od osídlení této části okraje města kolem let 1818-48.

V 50. letech minulého století už byla devastovaná a připravená ke zbourání. Po generální opravě střechy, zdiva – vně i uvnitř, podlahy, oken i dveří zůstala ale prázdná. Byly tam jen tři sloupky zapuštěné do podlahy pro budoucí oltář. V domnění, že to byla mariánská kaplička, umístila jsem tam obraz Panny Marie, Matky třikrát podivuhodné ze Schönstattu. Schönstattské hnutí je poselství praktické víry v Boží prozřetelnost. V tomto světle je kaplička tímto obrazem spojena s poutním místem záchrany města. Proto byl i obraz posvěcen 21. listopadu v době totality v poutním chrámě a potom donesen do kapličky (průvody byly tehdy zakázané). Skupinka farníků se tam každého 18. v měsíci scházela k modlitbám. To však bylo brzy režimem zakázáno.

Potom bývala kaplička každého 18. v měsíci otevřená. 18. proto, že je to den založení Schönstattu, den, kdy byla uzavřena úmluva lásky s Pannou Marií. Lidé se potkávali na cestě jak tam přicházeli jednotlivě.

 

Po roce 1989 už lidé věděli, že jsem schönstattskou sestrou Mariinou a mohli se se spiritualitou Schönstattu blíže seznámit. Jejím základem je úmluva lásky s Pannou Marií, která je potvrzením, zajištěním a prohloubením naší křestní úmluvy s Trojjediným Bohem a konkretizací Ježíšova odkazu z kříže (Hle, Matka tvá!). Zároveň je zapojením se do úmluvy P. Josefa Kentenicha a zakladatelské generace Schönstattu. Pomáhá nám žít a utvářet svůj všední život z víry v Boží prozřetelnost, využívat každodenní situace k sebevýchově a svou snahu darovat jako příspěvek pro posvěcování světa (kapitál milostí). Kaplička je spojena obrazem Matky třikrát podivuhodné také s Rokolí, schönstattským centrem v naší zemi, kde se mnozí také zasvětili v tomto smyslu P.Marii.

 

Jak čas plynul, potřebovala kaplička nad městem znovu opravit. Po sametové revoluci se na této opravě podíleli velkoryse farníci. Muži dali mnoho času a sil. Odizolovali ji, protože tam bylo vlhko, opravili střechu, omítky. Byla to velká námaha a vše z lásky k Panně Marii. Pán Bůh jim to odplať! Potom byl ulit i nový zvon s nápisem: Maria, vládni láskou v nás, a zároveň zhotovena koruna na obraz. Byla jen z plechu, ale cele podložena mnoha dobrými skutky. Ty byly vybírány napsané na lístečcích a vloženy do tuby ve věžičce.

 

Korunovace spojená s posvěcením zvonu byla 15. srpna 1992. V poutním kostele byla ráno korunovace a odpoledne průvod s obrazem za zpěvu do kapličky (s radostí, že ve svobodě). Tam přijel otec arcibiskup Karel Otčenášek. Také tam jsme místo peněz vybírali lístečky se snahou a dobrými skutky. Odpověď P. Marie přišla hned: Při zavírání kapličky oznámila paní Fidlerová, že celý zvonek zaplatí. Pán Bůh jí odplať zemřelé životem věčným.

 

Po nástupu P. Jana Czekaly byl dán do kapličky nový rám na obraz ve tvaru putovní svatyňky. Díky jemu je tam také svatostánek.
Nemůžeme nechat kapličku otevřenou, ale spolehliví lidé mají klíč a přicházejí se tam modlit. Že je to zapotřebí v hluku tohoto světa, připomíná i ruch silnice vedoucí okolo.

 

V roce 1998 začal u nás Projekt putovních svatyněk, jako napojení se na proud milostí z kapličky v Schönstattě a příprava na rok 2000. U nás se vytvořilo několik okruhů. (Vždy 10 domácností vytváří jeden okruh a předávají si na 3 dny malou dřevěnou kapličku, takže se za měsíc vystřídají.)

Ve Dvoře Královém a okolí máme dohromady 15 okruhů.

Vždy v postní době na jednu křížovou cestu putovní svatyňky přinesou do kostela.

V roce 2011 navštívila všechny putovní okruhy Auxiliar – velká putovní svatyňka pro Evropu, kopie té, kterou Joao Luis Pozzobon nosil na ramenou do rodin a ušel s ní po Brazílii 140 000 km. (Proces blahořečení pana Pozzobona byl zahájen.) Tak vlastně tento projekt vznikl.

Svatyňka Auxiliar byla pak přes vánoční svátky v kostele na Lurdském oltáři. Když prošla Evropou, byla v roce 2012 v Schönstattě P.Maria v této svatyňce za účasti zástupců z celé Evropy korunována za Královnu nové evangelizace Evropy. Nyní znovu putuje a v květnu 2015 by měla z Portugalska přijít do České republiky a od nás navštívit Chorvatsko.

 

Kéž nám P. Maria, ochránkyně našeho města, vyprošuje z kapličky nad ním hojnost milostí, pevnou víru, radostnou důvěru a vzájemnou lásku!

 

Sestra M.Marta Čermáková