Záchrana města

22.02.2012 14:09

Panna Maria Královédvorská Ochránkyně města a zachránění města Dvora Králové (1646)


Socha Panny Marie byla vyřezaná z lipového dřeva v roce 1500 a je vysoká přes jeden metr. Původně byla majetkem soukromé osoby.

Za třicetileté války ji majitel ukryl ve skále (nad Pušovým splavem). Tam ji našla dcera bednářského mistra a konšela Jana Marie Bonaventurová (Dobrotová), která sloužila u Anny Salomeny baronky Žďárské ve dvorci Vorlechu. V té době bylo město vystaveno drancování císařských, saských a švédských vojáků.

A podle tradice se stala tato událost:
„Dne 9. listopadu 1646 uložil švédský generál Wittenberg městu vysoké výpalné, které mělo být zaplaceno do 14 dnů (tj. do 23.11.). Obyvatelé se rozhodli město bránit. Obrátili se o pomoc k Bohu, konali pokání a dobré skutky a modlili k Bohu za záchranu města. Děkan vyzval k prosebnému procesí kolem města. Procesí se zastavovalo u jednotlivých křížů a soch.
Po cestě k Vorlechu spatřili spěchající Marii Bonaventurovou. Nesla v ruce něco zabaleného v bílém plátně. Došla k průvodu a ukázala sochu Panny Marie. Řekla, že ji našla v odlomené skále a dala si ji do své světničky. Nyní ji donesla do města, aby se o ni přihlásil ten, komu patří. Přesto, že v procesí byl někdo z každé rodiny, nikdo se o sochu nehlásil. Socha byla postavena na dolejší most k Žirči. Tam chodilo nejvíce lidí a každý, kdo přecházel přes most, se modlil za záchranu města (na památku této události byla u mostu J. Opletala v r. 2003 postavena kaplička).
Za několik dnů zvítězili Švédové nad císařským vojskem u Jaroměře. Do vypršení lhůty zbývaly sice dva dny, ale ještě ten den 21.listopadu, se blížila k městu vojenská četa v čele s hejtmanem. Nebyl vpuštěn do města a proto se vojáci rozhodli objet hradby, aby zjistili, kudy by mohli vniknout do města. Vojáci dojeli
k Dolenímu mostu. Tam se před nimi mihla dívka, která se modlila před sochou Panny Marie a zmizela v křoví. Hejtman vytrhl šavli a ze vzteku sekl do sochy, kterou rozštípl. (Socha byla později vyspravena plátnem, jen nad pravým okem byla ponechána symbolická jizva).
Na město padla ihned hustá mlha, hejtman upustil od obléhání města a Švédové ve zmatku prchali přes Žireč k Jaroměři. Marie viděla z úkrytu jejich zběsilý útěk, vzala sochu a u brány žádala o vpuštění do města. Obránci ji nechtěli vpustit dovnitř. Domnívali se, že je od vojáků přinucena dostat je lstí do města. Teprve po vylíčení celé situace, byla na prosbu rodičů a příkaz purkmistra opatrně otevřena brána a Marie vešla se sochou za hradby. Sdělila přítomným, že na přímluvu Panny Marie zachránil Bůh naše město. Obyvatelé Dvora Králové při slavnostní bohoslužbě slíbili, že tento den budou slavit jako svátek a že alespoň jeden člen rodiny půjde ke svátosti smíření (zpověď) a svatému přijímání.
Socha byla přenesena do kostela a postavena v předsíni. Později byla dána na postranní oltář.
Marie se o sochu starala a ušila jí šaty z plátna, ve kterém měla sochu zabalenou. Pět let po této události (v r. 1651) přišla v předvečer výročí zachránění města do chrámu neznámá žena a podala Marii hedvábný vyšívaný plášť jako prosbu za odpuštění manželovy viny. Marie se jí zeptala na jméno a neznámá řekla, že je manželkou švédského hejtmana, který sekl do sochy. Byl zbaven hodnosti za to, že nepřinesl peníze a nevypálil město. Ale také ho tížilo svědomí za skutek, který udělal ve městě Dvoře v Čechách. Ona se rozhodla zhotovit tento plášť a přinést ho pěšky do Dvora Králové jako smír a prosbu za odpuštění manželovy viny.“ (zápis v kronice).
Již v druhé polovině 17. století se stal Dvůr Králové významným mariánským poutním místem. Poutní slavnosti trvaly po tři dny a zúčastňovali se jich tisíce věřících. Oslavy přerušila 2. světová válka a během padesáti let (do r.1989) se den Zachránění města 21.listopadu připomínal pouze při bohoslužbách. Od
r. 1990 se staly součástí poutních oslav duchovní přednášky a divadelní hry. V roce 1996 se konaly oslavy 350. výročí Zachránění města, které zorganizoval administrátor děkanství P. Józef Pleszczyński. Oslavy se konaly za účasti sídelního biskupa královéhradeckého Karla Otčenáška, jeho pomocného biskupa Josefa Kajneka a 2000 poutníků. V rámci oslav se po slavnostní mši uskutečnil průvod přes náměstí se sochou Královédvorské Panny Marie Zachránkyně města, která opustila poprvé od roku 1732 své místo na hlavním oltáři.